Největší ztráta

V pět hodin ráno někdo zvoní, Policie! Cože?!!! Proboha!!!!! Néééé!!!!!!!!

Život není fér! Bůh neexistuje! Proč zrovna já? Jaký má život smysl!!?

Je to šok. Realita, které nechci uvěřit. Je mi najednou 100 let. Jsem jak na jiné planetě, tady je všechno divný, sem nepatřím. Nikde žádný ducháček, jen samý matroši, kteří se mi stejně vyhýbají. Nikdo mi nerozumí, nemůže, nemám komu co říct, nechci nikoho vidět, chci být sama. Nechápu to!!!

Kdybych si jen více všímala, byla by tu mezi námi! Odpusť mi, prosím! Odpusť mi vše, co jsem Ti kdy udělala! Prosííím!

Tohle přece nemá omluvu…

Nervózní sestřička se na mne oboří, že jdu pozdě, že musí vyzvednout dítě ze školky. Jsem uvnitř zoufalá a chce se mi křičet „A já mám dítě na hřbitově, tak nikam nechvátám! Krávo jedna pitomá!“ Odcházím na pokraji zhroucení. Tohle snad nevydržím! Běžím do krematoria pro urnu, aby byla naše holčička co nejdřív doma. Kupuji ty nejkrásnější Lilie, co provoní její pokoj.

Očima ji hledám na ulici, támhle jde! Ne to není moje Beruška, jen má ta holka stejnou bundu. Večer si lehám do postele s její mikinou, aspoň cítím její vůni, se kterou vyčerpaná, ale sladce usínám. Mám krásné sny, plno snů, všechny si je pamatuju, asi čtyři až pět za noc, mám popsaných přes sto stránek. Zpívá mi překrásný chorál, stoupá po schodech nahoru, jsme spolu u nebeskýho soudu. Je překrásná! Kde vzala tu džízku a ty dlouhé šaty plné ovoce? Mám ale strach, že až se zeptají na moje zásluhy, co asi tak řeknu, že mi umřelo dítě? To není žádná zásluha, to je přece kříž. Naštěstí je pauza a ta krásná vysoká porotkyně si zvrtne nohu a udělá to samé „hihi“ jako když jsem četla tu knížku o andělech, kde se píše, že až budu knihu číst, budou se dít divné věci. Samozřejmě nesmysl!, pomyslela jsem a pak jsem uslyšela to „hihi“ poprvé! V jiném snu ke mně někdo promlouvá, že ještě nenastal čas vzít mně s sebou...

🔒 Co se děje v duši člověka, když ztratí někoho, s kým byl hluboce spojen?

Osobní příběh zde přechází do hlubšího pohledu na trauma ze ztráty a na psychické mechanismy, které člověku pomáhají přežít něco, co se zpočátku zdá nepřežitelné.

V prémiové části se dočtete:

• pokračování osobní zpovědi

• astrologické konstelace při tragické ztrátě

• proč se psychika po traumatické ztrátě rozděluje na traumatizovanou část, část přežití a zdravé já,

• odkud přicházejí pocity viny, nesmyslnosti, odcizení, poruchy paměti nebo touha následovat zemřelého,

• proč může být pro truchlícího tak obtížné znovu prožívat radost a navazovat skutečně blízké vztahy,

• jak mohou zemřelí dál přetrvávat v našem vnitřním světě a nevědomě ovlivňovat rodinné vazby,

• a v čem spočívá cesta k přijetí ztráty – nikoli k zapomenutí, ale k tomu, aby láska mohla zůstat, zatímco život bude pokračovat.

🔒 Další prémiová část článku je určena předplatitelům.“ 

Jak získat přístup?

Pro pokračování se zaregistrujte nebo přihlaste ke svému účtu. Poté si můžete vybrat:

💫 ASTRO PERLY – měsíční předplatné s přístupem ke všem prémiovým článkům.

🌙 ASTROPOST – samostatný přístup pouze k tomuto článku na jeden měsíc.

Aktuální ceny a možnosti přístupu se zobrazí při jeho výběru. Po zakoupení se vám pokračování článku automaticky odemkne.

Chcete číst dál?

Chcete-li pokračovat ve čtení tohoto exkluzivního příspěvku, zaregistrujte se na vesmirnaastrologie.com.

Registrovat