
Láska je láska, když choděj kluci s holkama, láska je láska, když choděj kluci s klukama, holky s holkama, po Petříně se válí šmejdi celý Prahy, všichni na Petřín! zpívá Lucie Bílá ve svém nejoriginálnějším hitu své doby již od 92 roku. Usmívám se při něm dodnes. Možná nám ani nedocházelo, co že to vlastně Lucie v tom bláznivém hitu zpívá. To bylo Báře právě dvacet let a jistojistě ji zaujala právě ta poslední část sloky, když „choděj holky s holkama“. Její první láska byla totiž dívka. A láska ke stejnému pohlaví jí vydržela dodnes. „S klukama to prostě nešlo“, vypráví velmi živě. „Láska je pro mně důležitá, chci milovat a chci být milována! Lásku k životu prostě potřebuju.“ vypráví Bára se svou Venuší a Sluncem v I. domě velmi emotivně a rozhodně.
Nyní žije ve spokojeném registrovaném partnerství již několik let, ale cestu ke své pravé lásce si musela vybojovat. Když se ty dvě potkaly, měly již obě své dlouholeté partnerky, a Táňa se osudového kroku vstoupit do nového vztahu zprvu obávala. I tento vztah si prošel obvyklými začátky nejistoty, žárlivosti, rozchodu, právě tak jako její tajemství, že je na „holky“.
„Máma to zprvu nedávala, já jsem svou orientaci zpočátku tajila. Ale dnes je již jiná doba. Máme plno známých, co jsou na tom jako my“, vypráví, když si prohlížím jejich svatební fotky. Byla to ona, kdo požádala svou partnerku velmi originálním způsobem o ruku – „napsala jsem to na papír a zavěsila na krk našemu pejskovi se snubním prstýnkem“.