SAPFÓ
- Pavella
- 4. 6. 2018
- Minut čtení: 9
Aktualizováno: před 1 dnem
V sedmém století před naším letopočtem, kdy na ostrově Lesbos v Egejském moři, které v té době bylo významným kulturním centrem, vedla dívčí internátní školu starořecká básnířka jménem Sapfó. Vedla dívčí kroužek, který uctíval hudbou a poezií bohyni lásky Afroditu a devět Múz. Do obecného povědomí se Sapfó zapsala upřímnou a citovou náklonností ke členkám svého kroužku, která vyzařuje z dochovaných písní a básní. Se studentkami ji pojilo hluboké přátelství, láska, dokonce až vášeň, kterou vyjadřovala svými básněmi, ve kterých opěvovala ženské tělo a lásku mezi ženami. Ve škole pro urozené dívky, je uváděla „do života“ komplexně a připravovala je na to být dobrými manželkami. Tedy znaly i to, co se tradičně urozeným dívkám nesdělovalo.
V rámci této "pedagogické erotické iniciace" pak docházelo mezi učitelkou a některými žákyněmi k hlubším vztahům, jejichž dochovanými svědky jsou do současnosti zlomky Sapfó básnického díla. Jméno básnířčina rodiště (Lesbos) dodnes přežívá v označení ženské homosexuality - lesbická láska či lesbismus. Sapfó pravděpodobně nebyla vyhraněná lesba, což naznačuje její manželství. Byla však první, která psala o této lásce v první osobě, o svých pocitech včetně lásky. Tvorba Sapfó se těšila velké a zasloužené slávě, často však byla četbou zakázanou. Více si o této lyrické básnířce můžete přečíst v románu stejnojmenného názvu Sapfó od Siegfrieda Obermeiera.
Odlišnosti erotického cítění lidí byly různými způsoby reflektovány, regulovány i prožívány ve všech kulturách a dobách. Jen někdy a někde měly samostatné pojmenování a málokde byla sexuální orientace vnímána jako vlastnost, která dělí společnost na většinu a menšinu. Pojem sexuální orientace v dnešním smyslu vesměs neexistoval.
První známé užití pojmů homosexualita a heterosexualita a tedy i moderní pojem sexuální orientace v dichotomickém pojetí pochází pravděpodobně z textu publikovaného anonymně v roce 1869, jehož autorem byl v Rakousku narozený Maďar Karl-Maria Kertbeny. V období přelomu 19. a 20. století byla homosexuální orientace vesměs chápána jako porucha pohlavní příslušnosti. Typickými představiteli byli zženštilý muž nebo mužná žena.
Homosexuální orientace není považována za zdravotní poruchu od roku 1992, kdy byla vyřazena z Mezinárodní klasifikace nemocí. Americká psychiatrická asociace tak učinila již v roce 1973.
Z psychologického a psychiatrického hlediska se rozlišuje, zda je sexuální orientace egosyntonní (nositel ji vnitřně přijímá jako svou součást) a nebo egodystonní, od níž se její nositel vnitřně distancuje. Její nositel se svou sexuální orientací není smířen a vyrovnán a vede u něho k depresivním a neurotickým potížím, včetně sexuálních dysfunkcí a existuje i reálné riziko suicidálního jednání.
Proces akceptace vlastní menšinové sexuální orientace tzv. „vnitřní coming out“(sebepřijetí), obvykle nastává v období dospívání, ale může se rozvíjet i později a přináší stres spojený s přijetím vlastní odlišnosti, zejména v důsledku odporu, stigmatizace či diskriminace okolí, a může trvat i několik let. Míra obtížnosti zvládnutí coming outu závisí jak na vnitřních dispozicích člověka, tak na prostředí, v němž žije, na přístupu lidí z nejbližšího okolí i na celkové společenské atmosféře.
V užším smyslu se termín coming out používá pro okamžik, kdy se osoba se svou orientací dobrovolně svěří jiným lidem — nejčastěji rodině, přátelům, známým či spolupracovníkům. Pokud ji veřejně deklaruje nebo ji přestane tajit před širším okolím, jedná se o tzv. „vnější coming out“.
Často se uvádí, že coming out vážených osob veřejného života může zlepšovat postavení sexuálních menšin v očích veřejnosti. Jako první aktivní profesionální boxer, který se otevřeně přihlásil k homosexuální orientaci, byl v médiích v roce 2012 označen Portoričan Orlando Cruz. V českém prostředí o své orientaci otevřeně promluvily například česko-americká tenistka Martina Navrátilová, zpěvačka Aneta Langerová nebo farářka Martina Viktorie Kopecká.
Od 1. července 2006 mohly páry stejného pohlaví v České republice uzavírat registrované partnerství. Od 1. ledna 2025 jej nahradilo partnerství podle občanského zákoníku, které se uzavírá obdobným způsobem jako manželství a přineslo partnerům širší práva. Tyto páry je vnímají jako maximální akt lásky. A této možnosti využily právě naše Bára a Táňa z článku "Láska je láska, když choděj kluci... ". Pojďme se krátce na jejich partnerskou synastrii podívat.
🔒 Další prémiová část článku je určena předplatitelům.
Co o jejich vztahu prozradí partnerská synastrie?
Historie a společnost mohou lásku pojmenovávat, přijímat, regulovat či odmítat. Samotný vztah se však odehrává mezi dvěma konkrétními lidmi – v jejich přitažlivosti, citovém naladění, komunikaci, vzájemné podpoře i napětí.
V prémiové části se podíváme na partnerskou synastrii Báry a Táni. Ukážeme si, které planetární vazby mezi nimi vytvářejí silné „háčky“ lásky, magnetickou a sexuální přitažlivost, pocit stability i osudového propojení. Zaměříme se také na to, jakou roli v jejich vztahu hrají Slunce, Luna, Venuše, Mars, Saturn, Uran, Neptun a Pluto, co naznačují jejich vzájemné aspekty a proč může být tento vztah navzdory určitým rozdílům pevný a dlouhodobý.
Astrologie zde neurčuje sexuální orientaci. Může však ukázat, jakým způsobem se dva lidé milují, co jeden v druhém probouzí a jaké vztahové role mezi sebou přirozeně vytvářejí.
Jak získat přístup?
Pro pokračování se zaregistrujte nebo přihlaste ke svému účtu. Poté si můžete vybrat:
💫 ASTRO PERLY – měsíční předplatné s přístupem ke všem prémiovým článkům.
🌙 ASTROPOST – samostatný přístup pouze k tomuto článku na jeden měsíc.
Aktuální ceny a možnosti přístupu se zobrazí při jeho výběru. Po zakoupení se vám pokračování článku automaticky odemkne.
PARTNERSKÁ SYNASTRIE BÁRY A TÁNI
Chcete číst dál?
Chcete-li pokračovat ve čtení tohoto exkluzivního příspěvku, zaregistrujte se na vesmirnaastrologie.com.
