Vzkříšení duše - Jupiter konjunkce Neptun ve Štíru
Začalo to dnes ráno, ne ne, vlastně již včera, když jsem stála na zastávce s dvěmi jeptiškami a při výstupu z autobusu můj letmý záběr zasněžené nádražní ulice spatřil bezdomovce. Návrat domů se konal až ve dvě ráno spěchajíc v mrazu do tepla z rodinné pivní sešlosti. Mnoho jsem nenaspala a k mému příjemnému překvapení jsem ráno dostala bez požádání naservírovanou snídani až do postele se srdečním hudebním papírovým přáním: „Jsi moje máma, kterou mám nadevše rád!“ od Lunetic. Tak to mne dostalo. Následovalo objetí s tsunami slz, se kterými to mám teď opravdu na štíru, tedy přesněji tranzitní Jupiter si pluje sem a tam, sem a tam a sem a tam přes nativního Neptuna ve Štíru. Přemýšlím – mám se něco dozvědět, co ještě nevím? Chystá se nějaká pohroma? Jupiter zvláště ve Štíru může být i „vlk v beránčím rouše“. Že se něco děje, jsem vnímala již před nedávnem, když jsem cítila zduřené krční mandle. To se nejspíš bouří můj lymfatický a hormonální systém a má na to za ty leta právo, pomyslím si, když popíjím čistící bylinkový čaj a přemýšlím, co se zhruba před dvanácti lety dělo za stejné konstelace. Hm, to nebude jen na teplý obklad doporučený obvoďačkou, to bude hlubší čistka mého nevědomí. Přece tenkrát ty „sračky“! vyplave mi z mlhy hluboce zaarchivovaná bolavá vzpomínka na životní krizi víry. Proboha, co ještě? zoufám si. Dořešit, dočistit, aby vše do sebe zapadlo jako puzzle a zaklapnout zpět s vydechnutím, ale již do archivu vědomí, přemítám již ve venkovním vyhřívaném bazénu, nad kterým se valí oblaka páry. Možná sny napoví. Ve srubové sauně, kde nikdo naštěstí není, se pod vlivem plynoucí srdce rvoucí hudby, podbarvené tyrkysovou barvou ozařující dřevěné stěny sauny, dere ven další tsunami. To otevřená duše rozvazuje ztuhlost hmoty a osvobozuje ukřižovaného ducha všeobjímající láskou.
Miluj svůj život
Pavella
